1. Hlas Pána svého slyšel jsem:
„Proč zmíráš únavou?
Skloň u mne hlavu zemdlenou
a odlož tíhu svou.“
Já šel, a On mne z lásky své
hned sám za ruku vzal,
mne zbavil strachu, bolesti
a sílu svou mi dal.
2. Hlas Pána svého slyšel jsem:
„Hle, voda spasení.
Kdo žízeň máš, neváhej víc
a zdarma naber z ní.“
Já šel, svou duši napojil,
tu nastal spásy div:
můj život v Kristu pookřál
a teď jsem v Pánu živ.
3. Hlas Pána svého slyšel jsem:
„Já světlo světa jsem.
Kdo zbloudil, vrať se, na mne hleď
a choď již v světle mém.“
Já šel, a On mi na cestu
rozsvítil pravdy zář,
v té chodit chci, až v nebesích
pohlédnu v jeho tvář.